|
|
Aplikace prospektivních ukazatelů demografického stárnutí na okresní úrovni v Česku
Čábela, Filip ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Rychtaříková, Jitka (oponent)
Aplikace prospektivních ukazatelů demografického stárnutí na okresní úrovni v Česku Abstrakt Cílem této práce je analýza rozdílů úrovně demografického stárnutí při využití prospektivních ukazatelů na úrovni LAU 1 regionů (okresů) Česka v obdobích 2006-2010, 2015-2019 a 2017-2021. Druhým cílem je srovnání výsledků analýzy prospektivních ukazatelů s výsledky retrospektivního přístupu a porovnání vzniklých rozdílů mezi jednotlivými obdobími. Na základě výsledků analýzy lze konstatovat, že mezi nejmladší LAU 1 regiony Česka patří okresy Praha-západ a Praha-východ. Nejvíce ovlivněné demografickým stárnutím jsou okresy Ústeckého kraje (např. Most, Teplice), dále okresy Bruntál, Jeseník a Sokolov. Téměř u všech LAU 1 regionů hodnoty prospektivních ukazatelů mezi jednotlivými obdobími rostly (s výjimkou konstantního prospektivního věku). Nejvyšších rozdílů mezi hodnotami prospektivních a retrospektivních ukazatelů dosahují okresy v období 2015-2019. Hodnoty ukazatelů obou přístupů se nejvíce podobají v okresech Ústeckého kraje, nejvíce se liší u "městských" okresů. Je potvrzen vliv pandemie Covid-19 na hodnoty konstantního prospektivního věku. Pandemie však zároveň mohla mít za následek i snižování rozdílů mezi dvěma zmíněnými přístupy k demografickému stárnutí v období 2017-2021. Klíčová slova: demografické...
|
|
|
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku
Brázová, Kateřina
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku Abstrakt Práce se zaměřuje na hledání souvislostí a sledováním rozdílů v oblasti čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku, a to zejména z geodemografického pohledu. Hlavním cílem je přiblížit a zhodnotit vliv základných demografických aspektů, věku a pohlaví, na čerpání, poskytování a dostupnost zdravotních služeb a zároveň objasnit regionální rozdíly. Jedná se o problematiku, která byla v českém prostředí zkoumána doposud poměrně omezeně. Práce se zabývá především oblastí ambulantní péče, která je nenahraditelnou složkou zdravotnického systému, konkrétně se jedná o odbornosti všeobecné praktické lékařství, ambulantní diabetologie, kardiologie a psychiatrie. Primárně byla využita data ze Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP ČR), která obsahovala podrobné anonymizované údaje o čerpání, poskytování a dostupnosti zdravotních služeb. Na základě těchto dat byly použity metody kvantitativního charakteru. Výstupy potvrzují celosvětové trendy a zároveň nabízejí i nové přístupy, jak na danou problematiku nahlížet a dále ji studovat. Klíčová slova: zdravotní služby, lékaři, pacienti, věková struktura, demografické stárnutí, regionální diferenciace, Česko
|
|
|
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku
Brázová, Kateřina ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Lustigová, Michala (oponent) ; Býma, Svatopluk (oponent)
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku Abstrakt Práce se zaměřuje na hledání souvislostí a sledováním rozdílů v oblasti čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku, a to zejména z geodemografického pohledu. Hlavním cílem je přiblížit a zhodnotit vliv základných demografických aspektů, věku a pohlaví, na čerpání, poskytování a dostupnost zdravotních služeb a zároveň objasnit regionální rozdíly. Jedná se o problematiku, která byla v českém prostředí zkoumána doposud poměrně omezeně. Práce se zabývá především oblastí ambulantní péče, která je nenahraditelnou složkou zdravotnického systému, konkrétně se jedná o odbornosti všeobecné praktické lékařství, ambulantní diabetologie, kardiologie a psychiatrie. Primárně byla využita data ze Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP ČR), která obsahovala podrobné anonymizované údaje o čerpání, poskytování a dostupnosti zdravotních služeb. Na základě těchto dat byly použity metody kvantitativního charakteru. Výstupy potvrzují celosvětové trendy a zároveň nabízejí i nové přístupy, jak na danou problematiku nahlížet a dále ji studovat. Klíčová slova: zdravotní služby, lékaři, pacienti, věková struktura, demografické stárnutí, regionální diferenciace, Česko
|
|
|
Dostupnost zdravotnických a sociálních služeb v kontextu demografického stárnutí - Jihočeský kraj
MÁTLOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením dostupnosti sociálních a zdravotnických služeb v kontextu demografického stárnutí v Jihočeském kraji. Teoretická část práce vymezuje základní informace, jako např. jak se služby dělí, co je jejich náplní, pro koho jsou určeny, jaké jsou jejich formy, nebo jaké dopady má demografické stárnutí. V praktické části je nejprve zkoumán názor zainteresovaných stran. Ty hodnotí současný a předpokládaný budoucí stav služeb. Dále se práce věnuje situaci v jižních Čechách, konkrétně v jednotlivých správních oblastech obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP). Byly provedeny dva výhledy, a to do roku 2025 a 2035, kde se analyzuje, jak se bude měnit počet a věkové složení obyvatelstva, ale také potřeba služeb. Data se odvíjí od výchozího roku 2015. Práce se také zabývá kapacitní a prostorovou dostupností služeb. Konkrétně v kapacitní dostupnosti se zkoumá počet lůžek nebo počet lékařů přepočtený na seniory. V prostorové analýze zase časová vzdálenost mezi klientem/pacientem a službou/lékařem. Závěr je věnovaný shrnutí poznatků a návrhům změn, zejména co se týče kapacity služeb.
|
|
|
Demografické stárnutí a město: senioři v Karlíně
Kubíček, Ondřej ; Matoušek, Roman (vedoucí práce) ; Galčanová, Lucie (oponent)
Předkládaná práce se zabývá stárnutím v městském prostředí. Zaměřuje se na to, které prvky prostředí mohou ovlivňovat kvalitu života seniorů a jak. Hlavní důraz je přitom kladen na lokality procházející dynamickým rozvojem způsobeným procesy postsocialistické transformace, revitalizace či gentrifikace. Zjišťuje, jaké problémy a naopak jaké benefity tyto proměny lokalit mohou seniorům přinášet v každodenním životě. Odpovědět na tyto otázky se práce snaží na základě případové studie situované do pražského Karlína. Kvalitativní výzkum prováděný pomocí polostrukturovaných rozhovorů s karlínskými starousedlíky - seniory ukázal možné vnímání některých aspektů prostředí Karlína a jeho proměn.
|
|
|
Rezidenční spokojenost seniorů na vybraných pražských sídlištích
Slezáková, Alena ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Šiftová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit a porovnat rezidenční spokojenost seniorů ve věku 65 a více let na třech pražských panelových sídlištích - Invalidovna, Háje a Nové Butovice, která se kromě jiného liší obdobím výstavby. Výzkum realizovaný na přelomu května a června 2011 metodou polo-strukturovaných rozhovorů zjišťuje spokojenost seniorů v několika oblastech - základní obchody a služby, volnočasové aktivity, sociální vztahy, doprava a mobilita, veřejné prostory a zelené plochy, bydlení, bezpečnost. Kromě toho je hodnocena rezidenční stabilita seniorů a celková rezidenční spokojenost.
|
|
|
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva
Novák, Martin ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent) ; Hnilicová, Helena (oponent)
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva Abstrakt Veřejné zdravotnictví je téma, které se dotýká každého občana. Zdraví a zdravotní stav obyvatelstva je jedním z hlavních měřítek vyspělosti dané země. Proto je také problematika zdravotnictví tolik diskutovaným tématem. Zdravotní stav obyvatel ovlivňuje řada atributů. Jednak to může být péče jedince o vlastní zdraví. Stravovací návyky, dostatek fyzické aktivity či dbání na prevenci, to jsou atributy, jež může ovlivnit každý jedinec sám. Na druhé straně však existují determinanty, které čerpání adekvátní zdravotní péče ovlivňují. Náklady na zdravotní péči, technické zabezpečení, ale i dostupnost zdravotní péče, jež je tématem této práce, jsou atributy ovlivňující zdravotní stav populace. Povinností všech zainteresovaných aktérů veřejného zdravotnictví je vliv těchto determinantů omezit. Jednou z hlavních překážek čerpání zdravotní péče je její dostupnost. Od 1. 1. 2013 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 307/2012 Sb., které poprvé kvantifikuje dostupnost zdravotní péče. Zmíněná legislativní úprava definuje tzv. místní a časovou dostupnost, která zabezpečuje dostupnost odpovídajícího typu zdravotní péče na základě maximální dojezdové, resp. čekací doby. Problematika dostupnosti je však širším tématem, nežli...
|
|
|
Demografické stárnutí dle standardních a alternativních ukazatelů ve vybraných státech Evropy a jejich regionální diferenciace na úrovni NUTS2
Klapková, Michaela ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Demografické stárnutí dle standardních a alternativních ukazatelů ve vybraných státech Evropy a jejich regionální diferenciace na úrovni NUTS2 Abstrakt Demografické stárnutí populace je často označováno jako fenomén 21. století. Nicméně se jedná o přirozený proces, který sami více či méně vědomě ovlivňujeme. Stárnutí populace je totiž výsledkem zlepšování zdravotního stavu populace a obecného zvyšování kvality lidského života, které započaly již v průběhu 18. století v rámci demografické revoluce. Nynější obavy o udržitelnosti národních sociálních systémů v souvislosti se stárnutím populace jsou samozřejmě na místě, ale tyto obavy vychází ze standardních charakteristik věkové struktury, které často používají fixní věkovou hranici vstupu do poslední etapy života. Avšak s prodlužováním lidského života se přirozená hranice stáří mění. Alternativní ukazatele stanovené na základě konceptu prospektivního věku nejsou založeny na počtu let, které daná osoba již prožila, nýbrž na počtu let, které daná osoba pravděpodobně ještě prožije. Práce porovnává vývoj standardních a alternativních ukazatelů v Česku, Švédsku a Německu v letech 2000-2013 a soustředí se též na regionální diferenciaci na úrovni NUTS2 ve vybraných regionech severní, západní, východní a jižní Evropy. Klíčová slova: prospektivní věk, alternativní...
|
|
|
Kvalita života seniorů v Evropě a Česku
Soldánová, Lucie ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Kvalita života může být definována různými způsoby. V této diplomové práci je úroveň kvality života pojata jako kombinace mnoha faktorů, jako je zdravotní stav, materiální životní podmínky, hlavní produktivní činnost člověka, volný čas a společenské interakce, životní podmínky, ekonomické a fyzické zabezpečení a na závěr i celková spokojenost se životem samotným. Tyto faktory kvalitu života determinují, zároveň jsou ale ony samotné kvalitou života determinovány. Právě ukazatele jednotlivých faktorů kvality života byly vstupními proměnnými regionalizace evropských zemí. Ukazatele kvality života byly získány především z výsledků EU-SILC 2018. Z výsledků regionalizace Evropy dle úrovně kvality života seniorů vyplynulo, že existují rozdíly především mezi západní, východní a severní Evropou. Zároveň bylo zjištěno, že u jednotlivých zemí ve výsledných makroregionech Evropy existuje kulturní, ekonomická a geografická podobnost. Dále se diplomová práce zaměřuje také na analýzu kvality života seniorů v Česku. Vstupem pro tuto analýzu byla anonymizovaná data z EU-SILC 2018 pro jednotlivce ve věku 65 a více let. V rámci Česka byla zaměřena studie kvality života seniorů na hlubší analýzu, kdy vstupem byly odpovědi seniorů na otázku, jak se cítí spokojeni se svým životem, finanční situací, volným časem a...
|
|
|
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva
Novák, Martin
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva Abstrakt Veřejné zdravotnictví je téma, které se dotýká každého občana. Zdraví a zdravotní stav obyvatelstva je jedním z hlavních měřítek vyspělosti dané země. Proto je také problematika zdravotnictví tolik diskutovaným tématem. Zdravotní stav obyvatel ovlivňuje řada atributů. Jednak to může být péče jedince o vlastní zdraví. Stravovací návyky, dostatek fyzické aktivity či dbání na prevenci, to jsou atributy, jež může ovlivnit každý jedinec sám. Na druhé straně však existují determinanty, které čerpání adekvátní zdravotní péče ovlivňují. Náklady na zdravotní péči, technické zabezpečení, ale i dostupnost zdravotní péče, jež je tématem této práce, jsou atributy ovlivňující zdravotní stav populace. Povinností všech zainteresovaných aktérů veřejného zdravotnictví je vliv těchto determinantů omezit. Jednou z hlavních překážek čerpání zdravotní péče je její dostupnost. Od 1. 1. 2013 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 307/2012 Sb., které poprvé kvantifikuje dostupnost zdravotní péče. Zmíněná legislativní úprava definuje tzv. místní a časovou dostupnost, která zabezpečuje dostupnost odpovídajícího typu zdravotní péče na základě maximální dojezdové, resp. čekací doby. Problematika dostupnosti je však širším tématem, nežli...
|
host ::
RSS.